Béčko - Cheb, Tachov

Neveselá pohádka a o tom, jak jedna panimáma povidala.

USK Akademik Cheb – SK Kerio Plzeň B 8:7

Kdo neviděl, neuvěří. Divoká přestřelka, z níž tentokrát vyšel vítězně náš soupeř. Bohužel však v klíčovém zápase, který rozhodoval o postupu do play off. Celou smutnou pohádku si můžete přečíst v dnešním příspěvku.

Bylo nebylo, žila v jednom pohádkovém světě princezna jménem Naděje na postup. Třináct udatných, leč stárnoucích a objemné pupíky úspěšně si pěstujících princů jalo se vyjeti do líté bitvy o její záchranu.

Stalo se však cosi nečekaného. Ještě než drak stačil vystrčit svou síru dštící tlamu ze smradlavé sluje, pobili se hrdinové navzájem. Ne snad, že by chtěli. Leč jejich neobratnost tu uťala otupělým ostřím meče hlavu jednomu, tu kopytem koně prošlápla řiť jinému.

A bylo mnoho bolesti a bylo mnoho žalu. Tragikomické vojsko navrátilo se domů, aby tam spláchlo hořkost kalichem zlatavého moku a nechalo si pofoukat bebí a zaštupovat nelibě zavánějící fusekle svými oddanými chotěmi.

I dopadlo tedy vše tuze dobře, jako ve správné pohádce. K dovršení tragédie už jen snad aby celý příběh natočil Zdeněk Troška.

TJ Slavoj Tachov – SK Kerio Plzeň B 5:2

S Tachováky jsme hrávali vyrovnané partie. Jo, panimámo, bejvávalo!

Na maňáskovou komédii, kterou jsme zahráli v posledním dějství letošní sezóny, byly už dlouho vyprodané vstupenky. Fronty se stály až za humna města a způsobily několikadenní kalamitu v chebské dopravě.

A kdo přišel, nelitoval. Tedy pokud včas odešel na párek nebo alespoň na fidorku s báječnou bílou polevou.

Milerád bych o zápase napsal více, ale přijde mi, že tam snad nikdo z nás ani nebyl. Tedy alespoň tak lehce se tachovští dostávali nejen k balonku, ale také do vyložených šancí.

Zlámal-li někdo po zápase florbalovou hůl, byli jsme to my sami. Zlomili jsme hůl na sebou samými. A takové týmy nemají ve vyřazovací části co pohledávat. Takže sbohem, šáteček a příští sezónu zase v žumpalize naviděnou.